Ohláška na neděli šestou po veliké noci.
Zejtra za Augustyna Klimeše a Josefku manželku jeho. V outery za bratra a sestry. Ve středu za živé a zemřelé farníky zdejší. Ve čtvrtek za Jana Montrochiera a Voršilu manželku. V pátek za Alžbětu Šipkovu ze Schihofen. V sobotu ke cti a chvále P. Marie za Jana Montrochiera a Voršilu manželku jeho. Ve čtvrtek nám připadá svatého Jana Nepomuckého, spolupatrona zdejšího chrámu Páně, protož na ten den sloužiti se bude zpívaná mše svatá a k posledku se dá svaté požehnání s ciboriem.
Žádáme-li, aby naše modlitby i v budoucnosti u Boha milostivého vyslyšení došly, tedy musíme vděčně uznat ta dobrodiní Boží, jihžto nám již udělil, a tak není než slušno a spravedlivo, abychom nejvyššímu Pánu s radostí děkovali, že naše modlitby vyslyšel a všeobecného otce křesťanstva papeže Piusa toho jména devátého na stolici svatého Petra zase nazpět uvésti ráčil. Katolický křesťan, který ví, že slova Páně u sv. Matouše, kap.16: Ty jsi skála, a na té skále vzdělám církev svou, a brány pekelné nepřemohou ji, katolický křesťan, pravím, který ví, že ta slova nejen svatého Petra, nýbrž také všech jeho následovníků až ku konci světa se týkají, ten ovšem ani na okamžení pochybovati nemohl, že protivenství, kteréž bylo příčinou, že ten šlechetný trpitel, ten pravý otec svých poddaných Pius devátý z Říma se vzdálil, a které on dle příkladu toho jehož místo zde na zemi zastává, totiž dle příkladu Krista Ježíše trpělivě snášel, že to protivenství zase pomine, a pokornější, lepší čas nastane, však ale Pán metlu, s kterou kárá národy, dále ještě ve svých rukou podržeti, a národy daleko těžšími strastěmi a souženími k poznání přivésti chtěl mohl, kterak neposlušnosti a pozdvižení se proti pravým vrchnostem to štěstí nepřináší, kteréž milovníci nepokoje a neznabohové lidem přislibují, ti falešní přátelé lidstva, jenžto jenom při bouřích a nepokoji v zemi kořisti pro sebe nabýti chtějí. Pán nejvyšší mohl ještě ve své spravedlnosti déle národy trestat, aby poznali, jak v zemích co nejtruchlivěji to vyhlíží, když předpisům svatého jeho náboženství se vzdoruje a naproti jedná. Protož náš nejdůstojnější vrchní pastýř, jeho biskupská Excellence, a všichni katoličtí biskupové, jakmile dostali zprávu o vzdálení se svatého Otce z Říma, ihned veřejné modlitby nařídili, aby svrchovaný Pán ve svém milosrdenství těch dnů soužení ukrátiti a Piusa devátého do hlavního města křesťanstva zpět uvésti ráčil. A hle tohoto: potěšení se nám dostalo, naše modlitba jest vyslyšena. Město při řece Tiber, kteréž před časy skrze pohanskou zbraň, později skrze moc svatého náboženství první ve veškerém světě býti mělo, 12tého minulého měsíce dubna náměstka Kristového Piusa devátého s radostí opět do svých bran přivítalo a jest naděje, že to město nyní svého štěstí lépe si vážiti bude. Tedy jeho biskupská Excellence, náš nejdůstojnější vrchní pastýř, nařídil, aby po veškerém jeho biskupství slavné služby Boží s Te Deum na poděkování všemohoucímu Bohu se drželi za navrácení se Piusa devátého do hlavního města křesťanstva.