Jako každý o rok o neděli, která je nejblíže slavnosti sv. Cyrila a Metoděje, jsme slavili v Křepicích v areálu U Svaté mši svatou za účasti domácích, ale i dalších poutníků z okolí. Pouť jsme tedy měli v neděli 2. července za účasti asi 300 věřících. Program začal již ve 14.15 litaniemi, potom následovala modlitba sv. růžence a v 15.00 začala mše svatá. Jako tradičně nám „zákristii“ poskytl Václav Štýbl, kde jsme se mohli připravit na bohoslužbu. Hlavním celebrantem byl P. Pavel Havlát, koncelebroval p. René z Moutnic, P. Bohumil ze Slavonic a místní P. Petr. Nechyběli ani naši dva jáhni Josef a Bedřich. Ministrantů jsme měli o něco méně, protože někteří už vyrazili na tábor. Velkou pomocí bylo také zpovídání P. Jiřího ze Šitbořic. Při mši nás doprovázeli muzikanti a varhanice Věrka. Vše výborně fungovalo – také díky našemu technikovi Romanovi. Na začátek mše místní otec Petr všechny přivítal a poté již předal slovo P. Pavlovi. Ten ve svém kázání zmínil, že areál U Svaté vlastně připomíná celý náš život. Na začátku stojí kaple Božího milosrdenství – i díky němu jsme přišli na svět, díky Boží dobrotě a lásce. Potom vzhůru stoupá křížová cesta. I ta je součástí našeho života. A na konci čeká rozpřažená Kristova náruč. Mezi tím nás provází přímluva Panny Marie, svatých Cyrila a Metoděje a dalších světců. Na konci mše svaté poděkoval p. Petr všem, kdo se starají o poutní místo – od pana starosty, obecního úřadu, přes farní radu, další obětavé farníky a vůbec všechny, kdo pouť připravili, včetně pana kostelníka a těch, kdo mu pomohli. Nemohlo chybět ani poděkování Bohu a krásný den a nádherné počasí. Potom otec Pavel požehnal novou sochu Panny Marie, která nahradila již popraskanou dřevěnou sochu Panny Marie, která byla součástí kaple Božího milosrdenství. Po závěrečném Te Deum a svátostném požehnání celá slavnost skončila. Pouť se vydařila a poutníci se vraceli domů občerstvení na duši.