Je to den přísného postu. Podle prastaré tradice je spolu s Bílou sobotou (do západu slunce) jediným dnem v roce, kdy je zakázáno slavení svátostí, vyjma svátosti pokání a pomazání nemocných.
Místo mše svaté se konají velkopáteční obřady, které mají tři části: bohoslužbu slova, uctívání kříže a svaté přijímání. Obřady začínají za úplného ticha, kdy kněz a jáhen po příchodu k oltáři pozdraví oltář hlubokou úklonou a vrhnou se tvář nebo pokleknou. Tato prostrace naznačuje jak ponížení člověka „pocházejícího ze země“, tak zármutek a bolest církve.
Podobně jako na Květnou neděli se zpívají (případně čtou) pašije, zpráva o Ježíšově smrti, tentokrát podle evangelisty Jana. Poukazují na Ježíše - beránka a ztotožňují Jeho oběť na kříži s velikonoční obětí na odpuštění hříchů a vítězstvím nad smrtí. Nápis na Ježíšově kříži (INRI - Ježíš Nazaretský, král židovský) napsaný hebrejsky, řecky a latinsky - v tehdejších jazycích, poukazuje na fakt, že Ježíš přináší spásu lidem všech národů.
Bohoslužbu slova uzavírá 10 starobylých přímluv, které pocházejí již z prvních dob křesťanství. Společně v nich prosíme za církev; za papeže; za služebníky církve a za všechny věřící; za katechumeny; za jednotu křesťanů; za židy; za ty, kdo věří v Boha, ale nevěří v Krista; za ty, kdo nevěří v Boha; za ty, kdo mají odpovědnost za společnost a stát a za ty, kdo trpí. Vyjadřuje se tím, že Kristus zemřel za všechny lidi, i za ty, kdo Ho neznají.
Poté následuje obřad uctívání kříže, který se přenese za trojité výzvy: „Hle, kříž, na kterém umřel Spasitel světa“ a odpovědi lidu „Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste“ k oltáři. Kříž se uctívá pokleknutím, případně políbením. Oltář se pak pokryje plátnem, připraví se na něm korporál, misál a přenese se nádoba s konsekrovanými hostiemi pro věřící ke svatému přijímání. Obřady končí za úplného ticha.
www.cirkev.cz