Narodil se 17. 11. 1631 v Avianu v Itálii. Byl druhým z deseti dětí. Vzdělání získal u jezuitů a v 17 letech vstoupil ke kapucínům. Za svoje ideály si zvolil modlitbu, samotu a skromný život. V roce 1649 složil řeholní sliby. Pro svoji velkou skromnost a pokoru působil tak nejistě, že ho představení nepustili ke zkouškám. Vysvěcen na kněze byl potom v roce 1655, nesměl však kázat a zpovídat. Byl bázlivý, mlčenlivý a skromný. Konečně ve svých 33 letech dostal dovolení kázat. Za krátký čas se stal známým kazatelem i za hranicemi Itálie.
V roce 1676 se stal na jeho přímluvu v Padově zázrak, kdy byl uzdraven jeden těžce nemocný člověk. Charisma uzdravování dal do služby obrácení hříšníků. Nikomu nepožehnal, dokud se ten člověk nevyzpovídal a neprojevil důvěru v Boží milosrdenství. Obrácení a uzdravení byla nespočetná. Velký význam mělo jeho setkání s císařem Leopoldem I. Během obléhání Vídně Turky přišel otec Marek do města jako papežský legát. Svými kázáními a radami povzbuzoval obránce a dá se říct, že přispěl k osvobození města. Významnou zásluhu měl i při druhé obraně Vídně pod vedením prince Evžena. Spojenci porazili turecké vojsko, i když bylo v obrovské přesile. Klíčová byla hora Kahlenberg.
V roce 1699 přišel znovu do Vídně, aby udobřil císařskou vládu s papežem. Tělesně i duševně vyčerpaný zemřel v přítomnosti císaře i jeho manželky. Příčinou byla vyčerpanost, ale i nádor. Nával lidí při pohřbu byl tak velký, že musela být nasazena armáda k udržení pořádku. V roce 1703 bylo téměř neporušené tělo přenesené do kapucínského kostela. V roce 1912 začal proces svatořečení. Blahoslavený byl 27. března 2003 svatým Janem Pavlem II. ve Vatikánu. Svátek má 13. srpna.
Poznámka: Ještě před tím, než se budeme zabývat zázrakem vzkříšení dítěte, je třeba předem vyvrátit pochybnosti, zda je vůbec možné, aby mohli přinést dítě mrtvé již 14 dní. Skutečnost je taková, že mrtvé tělo v Alpách může být v lepším stavu, jako v létě po 14 hodinách.
Svědectví kněze: Chlapeček se narodil už jako mrtvý. Pochovali ho a po 14 dnech tělo vyzvedli, aby ho ukázali otci Markovi s prosbou o požehnání. Otec vysvětlil, že má velkou důvěru v Pánovu dobrotu a věří, že dá dítěti alespoň tolik života, aby mohlo být pokřtěné. Kněz se zahleděl na mrtvé tělíčko a dal pokyn, aby ho odnesli na oltář Panny Marie. Dále chtěl, aby byly přítomné alespoň tři ženy a kněz, kteří se před oltářem budou modlit a prosit, aby dítě ožilo a přijalo svatý křest. Pak všichni viděli, jak dítě otevřelo ústa a potom se rozplakalo. Místní kněz pokřtil dítě, které dostalo jméno Jan. Brzy poté dítě zemřelo. Všichni děkovali Bohu i Panně Marii za zázrak, který se stal na přímluvu otce Marka.