Svaté Acháce máme přinejmenším dva. Ten první zemřel kolem roku 300, za pronásledování císaře Diokleciána. Je známý tím, že prodal i kostelní nádoby, aby za utržené peníze mohl vykoupit zajatce. Ten má svátek v květnu.
Nás bude zajímat ten druhý Achác, který má svátek právě dnes, tedy 22. června. Pocházel z Arménie a byl ukřižován podle legendy ještě spolu s dalšími 10 000 vojáky, kteří se stali křesťany. Proto se znázorňuje s křížem, ale také s trnovou větvičkou, někdy dokonce i s trnovou korunou, protože tak byli tito vojáci umučeni.
Podle legendy byl Achác velitelem vojska, které čítalo 9 000 vojáků. Tito vojáci dostali od císaře Hadriána za úkol potlačit povstání v Arménii. Achác a jeho vojáci však narazili na desetinásobnou přesilu. Když už vojáci dostali strach a chtěli se obrátit na útěk, tak se Achácovi zjevil anděl a řekl mu, že se svým vojskem zvítězí, pokud se všichni vojáci obrátí na křesťanskou víru. Vojáci to skutečně udělali a s Boží pomocí a také s pomocí andělů zvítězili. Císař Hadrián ale uslyšel o obrácení svých vojáků na křesťanství a nutil je k odpadnutí od víry. Legenda říká, že vojáci, kteří je chtěli kamenovat, najednou viděli, jak kameny, které hodili, se na ně vrací zpět. Hadrián dal příkaz, aby vojáky zbičovali. Těm, kdo se chopili biče, ale zchromly ruce. Nakonec dal Hadrián příkaz, aby vojáky ukřižovali a tak se také stalo. Bylo to někdy ve druhé polovině 2. století. Ještě se stala ta věc, že tisíc pohanských vojáků, kteří tomu všemu přihlíželi, uvěřili nakonec také v Boha křesťanů, takže ukřižovaných vojáků nakonec bylo 10 000. Ukřižováni byli podle tradice u hory Ararat. Když byli ukřižováni, země se podobně jako v případě Ježíše zatřásla a Slunce se zatmělo. Mučedníci se modlili o milost, aby všem, kdo se k nim budou obracet a slavit jejich památku, dostalo zdraví duše i těla i všech dober. Tak je svatý Achác vzýván v těžkých nemocech a smrtelné úzkosti. Toto je výsada svatého Acháce – je to patron a přímluvce v těžkých nemocech a smrtelných úzkostech.
V legendě najdeme ještě několik zajímavých momentů. Kameny se vrátily na ty, kdo je hodili. Agresivita nakonec dopadne na toho, kdo je agresivní.
Hrají zde důležitou roli andělé! Lidé někdy mají problém s tím, že nám Bůh pomáhá. Ale s anděly většinou problém nemají. Boží pomoc je pro lidi někdy příliš abstraktní, ale pomoci anděla rozumí. Oni jsou také ti, kdo nás provází nejen v životě, ale i v umírání, jsou to naši průvodci. Bdí nad námi, i když my spíme.
Potom ta suchá větvička či trnová koruna. Vše, co je v nás suché, může díky Bohu rozkvést, může být znovu probuzeno k životu. Obrátíme-li se k Bohu ve své bezmoci, i naše trní může rozkvést v růže.
Achác je zvláštní světec. Vidíme v jeho životě bohatou symboliku. Pro nás je především důležité to, že je přímluvcem v těžkých nemocech a ochráncem před úzkostmi. Svátek má 22. června, patří mezi tzv. čtrnáct svatých Božích pomocníků a znázorňuje se s křížem a trnovou korunou, popř. s trnovou větvičkou.
(Podle A. G. – Duchovní terapie)