Narodil se v roce 1673 a zemřel o 43 let později v roce 1716. Jeho život nebyl příliš dlouhý, ale za to byl naplněn službou. V roce 1700 se stal knězem a jeho velkou touhou bylo odejít na misie do Kanady. Místo toho ho ale poslali do Poitiers. Ludvík byl velice výřečný a uměl výborně kázat. Rád se také věnoval trpícím lidem. Myšlenka na misie ho ale neopustila, a tak se rozhodl, že půjde k samotnému papeži, aby si u něho vyprosil podporu pro svůj záměr. Papež Klement to ale viděl jinak a chtěl po Ludvíkovi, aby zůstal ve své vlasti. Jeho snahou bylo vyučovat prostý venkovský lid v pravdách víry. Díky němu se tak mezi lidmi šíří správná zbožnost, a především lidem je učení církve díky tomuto knězi lépe pochopitelné. Při tom se stále Ludvík věnuje nemocným. Lidé mu také říkali „dobrý otec z Montfortu.“ Během života podnikl po Francii asi 200 misií. S sebou nosil pouze Bibli a poznámkový blok. Neměl to vůbec lehké, někteří biskupové mu zakazovali kázat.
Typická pro tohoto světce byla především mariánská úcta. Ludvíkovi leželo na srdci, aby se lidé varovali extrémů. Vede tak lidi k modlitbě růžence, tak jak to napsal ve své knize O pravé oddanosti k Panně Marii. Tato kniha byla vydána až 130 let po jeho smrti. I když sám na misie nemohl, založil mužskou misionářskou komunitu, která později rozšířila svoji působnost i mimo Evropu. Brzy po jeho smrti se začaly na jeho přímluvu dít zázraky. Svatořečen byl v roce 1947. Je patronem ctitelů Panny Marie a chudých. Svátek má 28. dubna.
Modlitba Ludvíka Maria de Montfort: "Jsem celý Tvůj a všechno, co mám, je Tvé, můj milý Ježíši, skrze Marii, Tvou svatou Matku."