Loučení s děkanem

Dnes, tedy 21. června, jsme my kněží hustopečského děkanátu, měli poslední rekolekci před prázdninami. Rekolekce je pravidelné měsíční setkání, při kterém společně prožíváme několik hodin, které věnujeme modlitbě, duchovním úvahám, krátkým přednáškám, nechybí ani duchovní slovo, adorace, pochopitelně ani nezbytné porady ohledně akcí v diecézi či děkanátu apod. Dnešní rekolekce byla ale něčím jiná. Nesla se ve znamení loučení s naším děkanem P. Pavlem Kafkou, který odchází jinam.
Jako tradičně jsme se sešli v kostele na adoraci před vystavenou Nejsvětější svátostí. Tentokrát v kostele v Šakvicích. Po svátostném požehnání jsme se vyfotili a odebrali se na faru, kde ještě bylo potřeba probrat několik věcí. Po slovu otce Pavla, který nám nastínil nové úkoly, které ho čekají, následovalo naše poděkování Pavlovi za sedm let, které jsme v děkanátu společně prožívali. Bylo nám všem skutečně ctí a potěšením, že jsme Pavla poznali. Byl nám oporou, nikdy nic nedramatizoval, nikdy mu nechyběl potřebný nadhled a pastorační moudrost. Na poděkování jsme Pavlovi předali ikonu s Rembrandtovým obrazem, který zachycuje návrat ztraceného syna a certifikát na týdenní pobyt v klášteře v Kostelním Vydří. A pak se ke svému kulinářskému umění dostal místní kněz Jirka, který připravil skvělou polévku a grilování. Jako vždy byl Jirka skvělým hostitelem a všichni jsme si pochutnali na jeho specialitách. Prožili jsme nádherný den, nostalgicky trochu zavzpomínali a pak se rozjížděli domů.