„Jděte do celého světa a hlásejte evangelium všemu tvorstvu! Kdo uvěří a dá se pokřtít, bude spasen, kdo však neuvěří, bude zavržen. Ty, kdo uvěří, budou provázet tato znamení: ve jménu mém budou vyhánět zlé duchy, budou mluvit novými jazyky, budou brát hady (do ruky) a když vypijí něco smrtelně jedovatého, neuškodí jim to; na nemocné budou vkládat ruce, a uzdraví se" (Mk 16,15-18).
Příkaz k misii, daný Pánem Dvanácti, je jasný: jde o evangelizaci, a to naléhavou: Ježíš posílá hlásat příchod Božího království! (P. Madre)
Zdá se, že křesťanství ztrácí své pozice v tradičně křesťanské Evropě a Severní Americe a získává je naopak v Africe a Asii, což vedlo k okřídlenému výroku, že jednou černošští misionáři přijdou hlásat evangelium Evropanům. (Malý – Církevní dějiny)
O misionářích mohu těžko mluvit, ale jsem si jist, že podle našich životních standardů je to namáhavý a obtížný život, který bychom jistě nepovažovali za pohodlný. Ve srovnání s životem v Evropě a v Americe představuje ohromnou oběť. (T. Merton)
Misionáři, kteří káží evangelium, jsou hlasem Krista, který zaznívá jejich ústy. (T. Špidlík)
Církev učinila klauzurovanou karmelitánskou řeholnici, sv. Terezku, patronkou misií, aby zdůraznila, že modlitba překračuje hranice, dokonce i hranice času a prostoru. (D. Torkington)
Misionář vyprávěl o tom, že v Japonsku jsou tři druhy sopek. Aktivní, mrtvé a spící. Spící se mohou kdykoliv probudit, a proto jsou také nebezpečné. I s křesťany je tomu podobně – jsou také mrtví, spící a aktivní. Ke které skupině patřím já? (Z vyprávění misionáře)
„My, Evropa, jsme ten boháč a tamhle v Africe leží Lazar. Tak jako hřešil boháč tím, že si nevšímal Lazara u svých dveří, tak hřešíme i my proti těmto chudým, protože si jich nevšímáme.“ (Albert Schweitzer)
Nakonec uvažme, co je smyslem misie. Nemůže to být jakési „získávání dušiček, aby nás bylo více“. A také ne snaha vymodelovat vzorného křesťana podle těch nejlepších zásad a požadavků. Je to práce rybáře, rozsévače nebo posluchače, který ví, že zásadním zadavatelem misie je Bůh sám a že jeho úžasnými nástroji jsou láska k člověku a milosrdenství. A že tedy nemůže jít o úspěch evangelizujícího, ale o prospěch těch, kdo se s misijním působením setkají. (A. Opatrný)
„Epocha misií ještě neskončila. Kristus potřebuje stále velkorysé muže i ženy, aby se stali posly radostné zvěsti až na konec světa.“ (Sv. Jan Pavel II.)
