Anežka se narodila 20.1.1211 jako nejmladší z devíti dětí českého krále Přemysla Otakara I. a jeho ženy Konstancie Uherské. Otec usiloval o to, aby se Anežka provdala za některého z významných evropských panovníků (za Jindřicha VII. - syn Fridricha II., později se o Anežku uchází sám ovdovělý Fridrich II., nebo také anglický král Jindřich III.). Tyto snahy Přemysla Otakara I. však ztroskotávají i proto, že jeho dcera více než po životě na královském dvoře, touží po životě klášterním.
Její touha po zasvěceném životě se formuje již v mládí, kdy je v klášterech vychovávána (v cisterciáckém klášteře ve slezských Třebnicích a v premonstrátském klášteře v Doksech). Svůj vzor Anežka viděla v životě svatého Františka z Assisi a svaté Kláry. Se svatou Klárou si dokonce dopisuje (zachovaly se čtyři dopisy týkající se uspořádání života klarisek) a svatá Klára si Anežky váží tak, že jí nazývá „polovinou své duše“.
Anežčina touha po zasvěceném životě je naplněna až po smrti otce Přemysla Otakara I.
Anežka přivádí do Čech minority, františkány a klarisky. V roce 1232 zakládá špitál svatého Františka v Praze Na Poříčí (od roku 1252 špitál sídlí poblíž Juditina, dnešního Karlova mostu) a o rok později vznikají poblíž špitálů klášter menších bratří svatého Františka a ženský klášter klarisek spolu s kostely svatého Františka a svatého Salvátora. Do kláštera klarisek Anežka v roce 1234 vstupuje a stává se jeho abatyší. Svým příkladným životem Anežka ovlivňuje mnoho mladých šlechtičen, které po jejím vzoru opouštějí život v bohatství a vstupují ke klariskám. Snahy svaté Anežky o budování špitálu a klášterů významně podporoval také její bratr Václav I.
Snaží se také o vznik vlastního řádu, ale tento není papežem Řehořem IX. povolen.
Z popudu svaté Anežky vzniká řád křížovníků s červenou hvězdou. Jedná se špitální bratrstvo, jehož hlavní posláním je péče o nemocné a trpící. Tento řád, který se později přeměnil v rytířský řád (jediný rytířský řád, který vznikl na našem území), existuje dodnes a působí především u nás a v Rakousku.
Svatá Anežka Česká umírá 6. března roku 1282, pohřbena je v klášterním chrámu Na Františku. Brzy začíná být považována za světici. K jejímu svatořečení však dochází mnohem později.
O svatořečení Anežky usiloval již Jan Lucemburský, stejně jako jeho syn Karel IV., stejně jako později Leopold Habsburský. Nakonec je Anežka Přemyslovna svatořečena až Janem Pavlem II. a to 12. listopadu 1989.
Svatá Anežka je patronkou nemocných, chudých a trpících. Je také spolupatronka naší země. Nejčastěji bývá zobrazována v řeholním rouchu a v rukou drží kostel. Mezi její další atributy patří odložená koruna, odložený královský šat, almužna, beránek. Svátek svaté Anežky slavíme 13. listopadu.