Narodil se v Káni Galilejské a žil v prvním století. Byl jedním z učedníků Krista Pána. Jméno Bartoloměje najdeme jak u synoptiků, tak ve Skutcích apoštolů.
Celým jménem se Bartoloměj jmenoval Natanael Bar-Tolmai. Bar-Tolmai znamená syn Tolmaiův, zatímco Natanael se překládá jako Bůh dal.
Bartoloměj nejprve pochybuje o tom, zda je Pán Ježíš skutečným Mesiášem, když se ptá Filipa zda může z Nazareta vzejít něco dobrého. Když Kristus Pán vidí Natanaela, praví, že: “To je pravý Izraelita, ve kterém není lsti.“ Natanael nakonec praví.“Mistře, ty jsi syn Boží, ty jsi král izraelský.“ Tak se změnil Bartoloměj pochybovač v Bartoloměje apoštola.
O jeho dalším působení toho moce nevíme. Podle legend hlásal evangelium ve Frýgii, Mezopotámii a Indii (uvádí historik Eusébius). I když onou Indii dnes historikové myslí spíše Etiopii nebo Arábii.
Zemřel mučednickou smrtí, zřejmě na misiích v Arménii. Podle legendy svatý Bartoloměj nejdříve uzdravil dceru arménského krále Polimea z posedlosti. Krále, jeho dvůr i poddané pak Bartolomějova slova přesvědčila k přijetí křesťanství. Ale zatvrzelý králův bratr Astyages dal tohoto apoštola uvěznit a mučit a nakonec byl světec stažen z kůže. Údajně v Derbentu, pozdějším Širvanu (dnes Azerbajdžán a Dagestán) u břehu Kaspického moře.
Nejznámější vyobrazení svatého Bartoloměje nalezneme na Michelangelově fresce v průčelí Sixtinské kaple po boku svatého Vavřince. Bartoloměj má na této fresce přes ruku přehozenou kůži, symbolizující způsob jeho umučení. Hlava muže na této kůži je autoportrét Michelangela.
Ostatky svatého Bartoloměje putovaly mezi Mezopotámii, Frýgii, Sicílii až nakonec v roce 983 skončily v Římě, kde údajně spočívají dodnes.
Mezi atributy svatého Bartoloměje patří kniha a nůž. Je patronem sedláků, krejčích, pastevců, vinařů, řezníků, koželuhů, knihvazačů, dále např. měst jako jsou Maastricht, Frankfurt, Plzeň, Altenburg, Lutych.
Je vzýván jako ochránce před kožními a nervovými onemocněními.
Svatek svatého Bartoloměje slavíme 24.srpna.