Svatý Jan se narodil 13.června 1386 v italském městě Capistrano (Capestrano). Odtud je odvozováno i jeho příjmení (někdy je nazýván také Jan Kapistrán; italský pak Giovanni da Capistrano).

 

Janův otec byl šlechtic a voják ve vojsku Ludvika z Anjou. Patrně pocházel z Německa. Matka byla Italka. Když byl Jan ještě dítě, přišel jeho otec o život a Jan byl svědkem i zkázy rodného domu. Vyhořel do základů.

 

Přes nepřízeň osudu odchází Jan na studia do Perugie, na jednu z nejslavnějších univerzit své doby, kde vystuduje právnickou fakultu. Později pracuje jako jurista na soudním dvoře v Neapoli. Odtud vedou jeho kroky přímo ke králi Ladislavovi, který Jana povolá do svých služeb. Stává se gubernátorem a na společenském žebříčku si polepší i sňatkem s hraběnkou. Má před sebou nepochybně skvělou kariéru.

 

Do osudů svatého Jana však zasáhne válka mezi Perugii a Malatesou. Je zajat a uvězněn. Ve vězení dochází k Janově obrácení. Jeho sňatek je anulován a světec po propuštění vstupuje do řádu minoritů. V roce 1418 je vysvěcen na kněze. Jan se snaží o obrodu řádu. O návrat k původním františkánským ideálům, od nichž se někteří františkáni vzdálili. Zakládá kláštery. Je znám především jako vynikající kazatel. Celých čtyřicet let procházel Evropou a snažil se sjednocovat evropské národy pod praporem Kristova evangelia. Jeho kázání trvala někdy i tři hodiny. Kázal také na našem území v době husitské. Známá je např. jeho polemika s Janem z Rokycan. Kázal v Brně, v Praze, v Olomouci, v Jemnici. Působil také jako misionář, zakládá špitály pro pomoc těm nejubožejším.

 

Vedle kazatelské a misionářské činnosti je známá také jeho činnost literární. Z mnoha spisů uvádíme např. Zrcadlo kleriku, v němž kritizuje nešvary některých členů duchovenstva.

 

Účastnil se tažení proti Turkům a slavné bitvy u Bělehradu v roce 1456. Turky tehdy porazily meče vojáků Jana Hunyadyho a modlitby Jana Kapistránského. To je také motivem fresky v kostele Neposkvrněného početí Panny Marie v Olomouci; Jan Hunyady v plné zbroji a modlící se Jan Kapistránský. Toto vítězství bylo jedním z prvních nad Turky a na čas zastavilo jejich expanzi do Evropy.

 

Nedlouho po tomto slavném vítězství, 23.října 1456, Jan umírá ve městě Ilok u Vukovaru v dnešním Chorvatsku. Místo jeho posledního odpočinku však není známo.

 

V pařížském kodexu je zaznamenáno na dva tisíce uzdravení na světcovu přímluvu. Jsou zde uvedeny přímo data, místa, kde k uzdravením došlo, i jména uzdravených.

 

Jan Kapistránský byl svatořečený 16.10.1690 papežem Alexandrem VIII. bez kanonizační buly. Tento zápis provedl až papež Benedikt XIII. roku 1724.

 

Nejčastěji bývá vyobrazován v mnišském hábitu s monstrancí nebo křížem a korouhví se jménem Ježíš nebo monogramem IHS. Kniha, korouhev, kříž , monstrance to všechno jsou také světcovy atributy.

 

Je patronem Vídně, Brna, právníků, vojenských kaplanů.

 

Svátek svatého Jana Kapistránského slavíme v den jeho „narození pro nebe“ 23.října.