Svatý Bernard, jeden z nejvýznamnějších mystiků celého středověku, se narodil v roce 1090 na zámku de Fontaine u Dijonu. Pocházel z bohaté, urozené, šlechtické rodiny. Měl šest sourozenců. V mládí se mu dostalo dobrého vzdělání a vzhledem k tomu, že byl velmi talentovaným a pracovitým studentem, měl před sebou skvělou církevně-politickou kariéru.

 

On však volí dráhu duchovní. Po smrti své matky v roce 1112 odchází spolu se svými čtyřmi bratry do kláštera v Citaux. V tomto klášteře setrvává tři roky. Po třech letech je požádán opatem, aby odešel do Clairvaux v Champagni.

 

Díky velkému úsilí svatého Bernarda a Božímu požehnání měl brzy klášter v Clairvaux na 700 mnichů a dalších 160 přidružených klášterů. Bernard se stal opatem kláštera v Clairvaux a šířil odtud cisterciácký řád do Evropy.

 

Byl aktivní nejen ve svém řádu, ale i v církvi, rozhodoval nejrůznější spory. Jeho korespondence byla větší než korespondence císařů nebo papežů jeho doby. Byl poradcem papežů, zasloužil se o volbu Inocence II. Dále také bojoval proti herezím v církvi (např.vystupoval proti albigenským), podporoval křížové výpravy. Pranýřoval nešvary v církvi jako byla např. nadměrná okázalost a bohatství na papežském dvoře. Je také autorem mnoha spisů (O úctě, šest kázání o Písni písní, O lásce k Bohu,Chvály Panenské Matky…). Svatý Bernard je také znám jako veliký ctitel Panny Marie, někdy je označován jako „mariánský učitel“.

 

Vedle velkého množství aktivit, které za svého života vyvíjel, však nikdy nepřestal být především rozjímavým mužem, mystikem a mnichem. Dá se říci, že vedle zakladatele řádu cisterciáků svatého Roberta je svatý Bernard jednou z největších osobností tohoto řádu vůbec. Jeho dílo je obdivuhodné i s ohledem na to, že byl vážně nemocen.

 

Zemřel 20.8.1153 v Clairvaux. Svatořečen byl v roce 1174. V roce 1830 jej papež Pius VIII. prohlásil církevním učitelem.

 

Svatý Bernard je patronem včelařů a voskařů, Janova a Gibraltaru, je zobrazován jako cisterciácký opat, mezi jeho atributy patří kniha, kříž a úl.