Na 20.leden připadá svátek dvou světců, svatého Fabiána a Šebestiána. Zatímco druhý z nich je jedním z nejznámějších a nejoblíbenějších křesťanský světců, o svatém Fabiánovi toho v povědomí lidí mnoho neutkvělo.

 

Pocházel z italského venkova. V roce 236 byl zvolen 20. papežem, i když v době volby byl pouhým laikem. Podle tradice při volbě papeže spočinula na Fabiánově rameni holubice. To bylo pro přítomné znamením, aby byl zvolen papežem.

 

Jeho pontifikát trval 14 let, až do roku 250, kdy byl za Déciova pronásledování popraven, patrně sťat. Ostatky svatého Fabiána byly uloženy v Kalixtových katakombách. Hrob s řeckým nápisem „Fabián, biskup a mučedník“ byl nalezl archeologem Rosim v roce 1850.Dnes jeho ostatky spočívají pod oltářem baziliky svatého Šebestiána.

 

Papež Fabián rozdělil Řím do 7 okrsků, které spravovalo 7 jáhnů a jejich 7 pomocníků, tzv. podjáhnů. Tito jáhnové pak měli pečovat o chudé, vdovy a sirotky. Dále pak shromažďovali svědectví o pronásledování křesťanů a jejich mučednictví.

Dalším významným počinem tohoto papeže bylo vyslání svatého Dionýsia do Gálie, aby zde šířil křesťanství a podporoval malé křesťanské obce v Paříži, Tours, Arles, Nabonne a jiných městech.

 

Svatý Fabián je patronem hrnčířů, slévačů cínu, jeho atributy jsou holubice a meč.

 

K svátku svatých Fabiána a Šebestiána se také vztahuje spousta pranostik a lidových rčení jako např.: O svatém Fabiánu a Šebestiánu zalézá zima za nehty i otužilému cikánu. Na svatého Fabiána a Šebestiána stromům opět míza dána.