Svatá Ludmila se narodila přibližně kolem roku 860. O jejím životě víme z řady legend, které se ovšem ve svých informacích rozcházejí.

 

Podle Kristiánovy legendy pocházela svatá Ludmila z rodu Pšovců (dcera Slavibora), podle jiných legend pocházela ze Srbska.

 

Svatá Ludmila se provdala za prvního historicky doloženého přemyslovského knížete Bořivoje I., s nímž měla šest dětí (známá jsou dnes jména pouze dvou z nich, Spytihněva a Vratislava). Spolu s Bořivojem přijala kolem roku 883 křest z rukou Metoděje. Tento vskutku historický akt lze označit za počátek kristianizace českých zemí. Zatímco území Velké Moravy bylo především díky cyrilometodějské misii z velké části křesťanským, území Čech setrvávalo v pohanství. Přijetí křtu v této době neznamenalo pouze náboženský akt, ale šlo také o to, že se tím celá země přihlásila ke křesťanství, což měl velký politický význam a de facto položilo také základ rodícího se českého státu.

 

Po smrti Bořivojově dosedl na trůn Spytihněv a po jeho smrti (915) jeho bratr Vratislav I., který spolu s kněžnou Drahomírou byli rodiči svatého Václava.

 

Drahomíra v Čechách vládla po smrti Vratislavově (921) místo nezletilého Václava jako regentka. Brzy se však mezi ní a svatou Ludmilou objevily spory. Zatímco Drahomíra se přikláněla na Saskou stranu, svatá Ludmila spíše usilovala o spojenectví mezi Českými zeměmi a Bavorskem. Dalším trnem v oku bylo pro Drahomíru to, že výchova jejího nezletilého syna, knížete Václava, byla svěřena Ludmile, která ho vychovávala v duchu křesťanských hodnot, které sama ctila. Spory mezi Ludmilou a Drahomírou vyvrcholily tím, že Drahomíra nechala svoji tchýni v noci z 15. na 16. záři 921 zavraždit na hradě Tetíně. Vraždu provedli Drahomířini velmožové Tunna a Gomon. Ludmila byla uškrcena šálou (podle jiných pramenů závojem) údajně proto, aby nebyla prolita její krev a nemohla se stát mučednicí. Nad místem umučení svaté Ludmily nechala Drahomíra postavit kostel svatého Michala, aby se případné zázraky připisovaly jemu a ne svaté Ludmile.

 

Po své nástupu na trůn nechává svatý Václav roku 925 ostatky své babičky přenést do Prahy, kde jsou pohřbeny v kostele svatého Jiří, poblíž knížecího sídla.

 

O rozvoj kultu svaté Ludmily, která se stala spolupatronkou českých zemí, se zasloužil především kníže Boleslav II. a Mlada Přemyslovna. Za svatou byla Ludmila prohlášena v roce 1143.

 

Svatá Ludmila je patronkou Čech, babiček, matek, křesťanských vychovatelů, vinařů. Nejčastěji je zobrazována s knížecí korunou. Mezi její další atributy patří šála nebo závoj, nástroj jejího umučení.

 

Svátek svaté Ludmily slavíme 16. září.

 

Svatá Ludmila je naší chronologicky první mučednicí.