Narodila se někdy kolem roku 520 po Kristu v Německu jako dcera pohanského krále. Když jí bylo 11 let, tak je otec zabit svým bratrem, který je později poražen franckým králem Chlotarem, a tak se Radegunda stává válečnou kořistí tohoto krále. Krása princezny učarovala králi do takové míry, že se zamiloval do této mladičké dívky. V té době bylo princezně pouhých 13 let. Král ji nechal pokřtít od samotného sv. Medarda, a zároveň zajistil dívce to nejlepší vzdělání. O osm let později se Chlotar s Radegundou oženil, i když ona sňatek odmítala, protože se chtěla zasvětit Bohu. Proto před sňatkem uprchla, ale byla vypátrána, a sňatek proběhl i přes její nesouhlas. Psal se rok 540. Jako královna sloužila nemocným a trpícím, a časem si jí proto král přestal vážit. Vyčítal jí, že žije jako řeholnice. Přátelé se mu smáli, že si vzal jeptišku. Radegunda si proto vykonala pouť k svatému Martinovi a v městě Poitiers později založila klášter Sv. Kříže, a tomuto klášteru věnovala se souhlasem manžela svůj majetek. Klášter byl pojmenován podle svatého kříže proto, že Radegunda obdržela od byzantského císaře třísku z Kristova kříže. Sestry zde žily podle řehole sepsané sv. Caesariem. Prameny uvádějí, že jich zde žilo celkem 200. V té době se jednalo o nejvýznamnější ženský klášter v celé Francké říši. V tomto klášteře také Radegunda zemřela, když jí bylo 69 let. Na jejím hrobě se krátce po její smrti začínají dít zázraky. V roce 1562 potom hugenoti znesvětili hrob světice. Podařilo se ale zachránit část ostatků, které byly uloženy opět do sarkofágu. I dnes ke hrobu světice putují mnozí poutníci, kteří zde hledají její pomoc a přímluvu. Svátek má 13. srpna a nejčastěji bývá znázorňována s královskou korunou, jindy také jako jeptiška. Kromě kostelů zasvěcených této světici, najdeme například v Rakousku město Sankt Radegund, které je pojmenováno podle této svaté ženy. V tomto městě se také v roce 1907 narodil blahoslavený Franz Jägerstätter, který byl popraven stětím v roce 1943, protože odmítl sloužit v nacistické armádě.