Přesné datum narození svatého Silvestra není známo, narodil se však ve 3.století v Římě, jeho otcem byl jistý Rufus a matkou Justa. Ani o mládí a dětství tohoto muže nemáme mnoho informací, pouze víme, že byl pro svou víru pronásledován (Diokleciánovo pronásledování) a skrýval se v lesích Monte Soracte nedaleko Říma. Odtud patrně pochází i jméno Silvestr, z latinského slova silva, což znamená les.
V roce 310 nebo podle jiných pramenů v roce 314 se stal 33. papežem. Jeho pontifikát byl poměrně dlouhý, trval 21 let (pokud bereme jako začátek pontifikátu rok 314). Byl papežem v době, kdy skončilo pronásledování církve. To ukončil císař Konstantin Veliký vydáním Milánského ediktu v roce 313.
Přes skončené pronásledování se církev musela vypořádat z herezemi, které ohrožovaly její učení. Byla to především hereze ariánismu (popírali božství Ježíše Krista; Ježíš Kristus není Bůh, ale pouze výjimečný člověk).
Císař Konstantin svolal do Niceje v roce 325 koncil, který ariánismus odsoudil, formuloval nicejské vyznání víry, které se stalo základem pro dnešní tzv.nicejsko-cařihradské vyznání víry. Dále zde byl např. stanoven způsob určování data Velikonoc. Tohoto koncilu se však papež Silvestr neúčastnil, poslal na něj pouze svoje legáty.
Papež Silvestr provedl řadu liturgických reforem a reformoval i samotný život církve. Oltáře místo dřeva nechal dělat z kamene, jako pokrývku oltářů určil plátno místo hedvábí, stanovil stupně kněžského svěcení, zavedl neděli jako „den Páně“, poprvé použil tiáru (papežskou troj-korunu). Nechal sepsat seznamy mučedníků - tzv. martyrologia.
Silvestr zbudoval i mnoho významných římských kostelů, jako např. baziliky svatého Jana Lateránského, svatého Petra, svatého Pavla za hradbami, svatého Vavřince. Nad katakombami svaté Prisily nechal zbudovat kostel, v němž byl později sám pohřben.
Svatý Silvestr pokřtil ke konci života i císaře Konstantina Velikého, tomu křest dlouho odpíral patrně pro jeho způsob života (měl několik konkubín, nechal zavraždit svého syna Crispa i svou druhou manželku).
Papež Silvestr zemřel 31.prosince 335 a je uctíván jako jeden z prvních světců. Využil toho, že křesťané přestali být pronásledováni a že se naopak křesťanství stalo oficiálním náboženstvím v Římské říši a zasloužil se o rozvoj a upevnění křesťanství v západní Evropě.
Svátek svatého Silvestra slavíme poslední den v roce, 31.prosince. Toto datum symbolizuje konec starého (pronásledování) a počátek nového (svobody křesťanství), stejně jako konec starého a počátek nového roku.
Světec je patronem domácího zvířectva a dobré úrody. Bývá zobrazován v papežském ornátu, s knihou a mušlí nebo býkem.
K poslednímu dni v roce a svátku svatého Silvestra se kromě bujarého veselí vztahuje také několik lidových zvyků a pranostik.
Přes silvestrovskou noc nesměla hospodyně nechat sušit prádlo, znamenalo to nebezpečí smrti někoho z rodiny v nadcházejícím roce. Jíst o půlnoci ovar a křen s jablky znamenalo štěstí. Na venkově chodívaly o silvestrovské noci po staveních tzv. ometačky, což byly staré chudé ženy oblečené v černém a s hlavou zavázanou bílým šátkem tak, aby vpředu vybíhala nad čelo stříška. Třikrát zaklepaly, vešly do stavení a bez jediného slůvka přistoupily k plotně a třikrát ji ometly se slovy: "Ve jménu Otce, Syna i Ducha svatého." Tím se mělo zabránit, aby na plotnu přišlo v novém roce něco nezdravého. Nakonec popřály hospodáři šťastný nový rok a poprosily o almužnu.