Svatý Vavřinec pocházel ze Španělska z města Huesca. Jeho otec se jmenoval Orancius a matka Patientie. O mládí světce toho mnoho nevíme, neznáme ani datum jeho narození (patrně kolem roku 230).

 

Z legend je známo, že odešel do Říma, kde byl jeho učitelem a vychovatelem pozdější papež Sixtus II. Po dosednutí na Petrův stolec v roce 257, jmenoval Sixtus Vavřince římským arcijáhnem. Vavřinec spravoval církevní jmění, vedl církevní archívy, měl na starosti péči o chudé a další charitativní činnost.

 

Vavřinec působil v Římě ve třetím století, v době pronásledování křesťanů. Byl patrně svědkem zatčení a pozdějšího umučení papeže Sixta. Podle legendy apeloval papež těsně před svou smrtí na Vavřince, aby rozdal církevní majetek chudým a varoval ho, že i on bude brzy zatčen. O několik dní později přišli vojáci i pro Vavřince. Císaři však bylo známo, že Vavřinec spravuje církevní majetek, o který usiloval. A tak dal svatému Vavřinci tři dny na to, aby veškerý majetek shromáždil a předal jej císaři. Světec však tento příkaz neuposlechl a naopak všechen majetek rozdal chudým. Místo majetku shromáždil chudé, nuzné a nemocné z celého Říma a předvedl je před císaře se slovy, že toto je opravdové bohatství církve. Za neuposlechnutí císařova příkazu byl Vavřinec velmi krutě mučen. Nejprve byl mučen na skřipci, bičován a nakonec byl řetězy připoután k roštu a opékán nad žhavým uhlím. Na následky tohoto mučení světec 10. srpna 258 skonal. Jeho mučení ohněm dosvědčuje i nápis papeže Damase na světcově náhrobku: „ Rány, katy, plameny, mučení, řetězy, to vše mohla přemoci jen Vavřincova víra.“

 

Svatý Vavřinec byl prakticky ihned po smrti uctíván jako světec. V roce 330 pak vznikla v Římě, nad světcovým hrobem, první jemu zasvěcená bazilika. Dnes stojí v těchto místech nádherná bazilika svatého Vavřince za hradbami ze 13.století. Vavřinec patří mezi oblíbené světce nejen ve Španělsku a Itálii, ale také v našich zemích, kde je mu zasvěceno na 162 kostelů. Život a především umučení svatého Vavřince bylo také námětem pro nejrůznější umělecká díla. Patrně nejznámější vyobrazení svatého Vavřince nalezneme na Michelangelově fresce v průčelí Sixtinské kaple.

 

Svatý Vavřinec je patronem knihovníků, protože měl na starosti církevní knihy, dále je patronem hasičů, kuchařů a zaměstnání, která mají co do činění s ohněm. Světec bývá nejčastěji zobrazován jako jáhen s palmou nebo s nástrojem svého umučení, s roštem.