Učedníci jdou na zkušenou. Na cestu si mají vzít pouze hůl, jedny šaty a opánky. Mají být tedy zcela závislí na Bohu. V dnešním evangeliu jsme navíc ještě slyšeli o jednom velice zvláštním rituálu, který má také učedníky provázet. Pokud někde nebudou přijati, mají si vytřást prach ze svých nohou. Tím se mají distancovat od těch, kteří je nepřijali.
A právě u rituálů se chvíli zdržíme. Každý člověk má nějaký svůj rituál, který mu moc pomáhá. Je to něco posvátného v životě člověka, i když to na první pohled může vypadat zcela obyčejně. Často se skutečně jedná o naprosté maličkosti. Například pro maminku několika dětí to může být pět minut, které stráví sama v koupelně – to je její posvátný čas, který si může vychutnat. Získá tak pocit, že může zase volně dýchat. Muž si zase vezme na záchod noviny, protože tam si je může nerušeně přečíst. Jiný si jde po ránu zaběhat. Ráno patří jemu, a ne jeho firmě. Jiný si zase dopřeje čas na klidnou snídani a při ní si čte denní tisk. Vychutná si ráno, než vyrazí do práce. Do práce potom přichází jako svobodný člověk. Pro někoho je takovým časem zase modlitba. Když se ráno modlí, tak si vychutnává čas. V té chvíli od něho nikdo nic nechce.
Stejně tak jsou důležité rituály po skončení práce. Mnozí se vracejí domů, ale přitom mají hlavu neustále plnou problémů. Nedokážou pořádně vyslechnout druhé a reagují podrážděně, když je partner nebo děti o něco požádají. Tady je zapotřebí rituálu, kdy člověk dokáže za sebou zavřít dveře pracoviště a otevřít dveře soukromého života. Po skončení práce můžeme například v klidu posedět u pracovního stolu a vědomě opustit práci i nepříjemnosti. K odpoutání se od práce můžeme využít i cesty domů, abychom se potom dokázali věnovat plně svým blízkým. Někomu pomůže při návratu z práce sprcha, kdy smyje ze sebe nejen špínu, ale jakoby i starosti. Je jako by znovuzrozený a teď je zde pro své bližní.
Pomocí nám mohou být i obrazy: jakmile otevřu domovní dveře, představuji si, že práce a starosti teď zůstanou hezky venku. Je čas pokusit se být naplno doma. Dveře zaměstnání je třeba pevně zavřít, aby se mohly otevřít dveře domova. Hrozí nám totiž nebezpečí, že budeme mít neustále otevřeno. Potom budeme žít ale také v neustálém průvanu. To nedělá dobře ani duši, ani tělu. Proto je tak důležité, zavřít pracovní dveře, když přijdu domů!
Stejně důležité jsou i večerní rituály. Pro mnohé lidi je to jídlo, pití a televize. Potom ale člověk může mít neklidné sny, i neklidný spánek. Klasický večerní rituál může vypadat například tak, že spojíme dlaně do tvaru misky a vztáhneme je k Bohu. To může trvat jenom třeba dvě minuty, kdy tímto způsobem odevzdáme celý den Bohu. Dokážu takto celý den uzavřít, pustit z rukou a odevzdat Bohu. To jsou rituály, které mohou napomoci i dobrému spánku. Mnoho lidí dnes špatně spí, protože neznají žádné rituály a večer se únavou zhroutí do postele. Jenže potom se o slovo přihlásí potlačené emoce.
Čím víc člověk musí pracovat, tím víc potřebuje rituály. Rituály jsou dobré a prospívají člověku. Když lidé například poznají, že se nenecháme vyrušit od oběda, zvyknou si na to. Je to můj posvátný čas. Stejně tak k rituálům patří oslava narozenin, svátků, Velikonoc, Vánoc a podobně. Horší je, když se rituály zcela vytratí. Rituály totiž vytváří i vztahy.
Rituály byly důležité v době Ježíšově – jako například ono vytřásání prachu z nohou. Jsou ale důležité i dnes pro každého z nás. Každý potřebuje mít své rituály, které nám budou lépe pomáhat zvládat život: někdo si jde zaběhat, jiný si v klidu přečte noviny, pro dalšího je to obřad pití čaje, pro někoho meditace. Mít rituál je velmi dobrá věc, kterou i Ježíš doporučoval svým učedníkům!