Narodila se v roce 1894 v Brně – Husovicích na Dukelské ulici č. 27, a pokřtěna potom byla v Zábrdovicích. Jde tedy o naši rodačku, i když ona se vždy považovala za Vídeňačku, protože tam žila odmalička se svými rodiči. V roce 1896 se totiž stěhují do Vídně. Když ukončila školní docházku, tak ve svých 17 letech začala prodávat v jednom kiosku cigarety, tabák a doutníky. A jak už to u prodavaček bývá, tak mnozí lidé si jí stěžovali a svěřovali se jí a ona při této práci najednou zatoužila po tom, že by chtěla pomáhat druhým a to nejen nasloucháním, ale ještě nějak jinak.
A tak i když se to rodičům moc nelíbilo, v 19 letech odešla do nemocnice ošetřovat nemocné. Tam poznala řádové sestřičky III. řádu sv. Františka a k nim také vstoupila. Většinu služby potom prožila na operačním sále. Sestra Restituta měla veselou povahu a byla známá tím, že udržovala kontakty se svými pacienty i po jejich propuštění z nemocnice. Na druhé straně to byla rázná a energická žena, která si vysloužila přezdívku sestra Resoluta. Vážila před sto kilo, byla to silná žena. Možná také proto, že po náročných operacích chodili lékaři i sestry do blízké hospody na pivo a na guláš. Restituta měla ráda pivo a guláš. To bylo její oblíbené jídlo.
To už přichází rok 1938 a Rakousko je obsazeno Hitlerem. Restituta byla již dávno seznámena s touto ideologií a Hitlera nazývala „bláznem.“ Ona vedla boj proti Hitlerovi svým způsobem. Když přišlo nařízení, tak odmítla sundat kříže z nemocničních pokojů a řád byl požádán, aby Restituta byla propuštěna z nemocnice. Vedení nemocnice se ale také postavilo za sestru s tím, že nemá adekvátní náhradu.
Nakonec byly stejně všude pověšeny hákové kříže a k odsouzení Restituty přispěla příhoda, která dodnes není objasněna. V odpadkovém koši objevil mladý lékař SS papír s textem, kde bylo zesměšňováno hitlerovské Německo. Sestra Restituta ho měla údajně obdržet od jednoho vojáka. Lékař přinesl tento text tajné policii a začalo vyšetřování. Restituta byla uvězněna ve vídeňském vězení a odsouzena k trestu smrti za vlastizradu. Z tohoto vězení se dochovalo svědectví vězeňského kaplana, který napsal po její smrti, že ve vězení Restituta přivedla několik vězňů do katolické církve. O její milost prosil kardinál, ministr spravedlnosti, až se případ sestry Restituty dostal k Martinu Bormannovi a ten potvrdil trest smrti s tím, že je to z důvodu zastrašení ostatních. A tak Restituta byla sťata v roce 1943 ve Vídni, jako oběť nacizmu. Těsně před smrtí řekla: „Jdu na oslavu. Pro Krista jsem žila, pro Krista umírám.“
Zachovaly se dopisy sestry Restituty z vězení. Píše: všem jsem odpustila, prosím nikomu nic nevyčítejte. Kéž by mi Bůh za to daroval duše. Jsem klidná a odevzdaná, vím zcela spolehlivě, že Bůh nade mnou bdí a že na mne nenaloží víc, než mohu unést. Člověku mohou všechno vzít, ale víru, kterou nosí v srdci, mu nikdo vzít nemůže. Nikdy nezapomeň na Boha, pros Boží Matku a budeš tím nejšťastnějším člověkem.
Blahoslavena byla v roce 1998 papežem Janem Pavlem II. V Brně Husovicích se dnes nachází malý parčík, který nese její jméno. V Brně Lesné se zase nachází duchovní centrum, které nese jména Martina Středy a Marie Restituty. Ve Vídni se dokonce nachází ulice, která nese název Marie Restituty.