Michal se narodil v Mexiku v roce 1891. Od roku 1915 začíná v této zemi velké pronásledování katolíků. Pronásledovatelé, podporovaní prezidentem, se dopouštěli i těch nejhorších způsobů mučení jenom proto, aby církev zcela umlčeli. V této době žije mladý jezuita, kněz Michal Pro. V době pronásledování, poté, co je přepaden jezuitský klášter, jsou řeholníci přijati do kláštera v Kalifornii. Následují pobyty ve Španělsku, Nikaragui, Belgii, kde je také v roce 1925 vysvěcen na kněze. Michal touží po návratu do vlasti, což je mu umožněno. Připlouvá do Mexika v roce 1926. Úředníci netuší, že je knězem, protože používá různé převleky, například montérky. To je už v zemi občanská válka. Není žádným tajemstvím, že prezident byl zednář, který se snažil zničit církev v zemi. V té době jde už Michalovi o život, jako dalším křesťanům, ale jeho vlast potřebuje kněze. Veřejné bohoslužby jsou už zakázány. Kostely jsou sice otevřené, ale prázdné. Kněží slouží mše tajně, jsou vyhledáváni a pronásledováni. Jednou se přihodilo, že vládní vojáci zatloukli na dveře domu, kde právě Michal rozdával svaté přijímání. Dostali hlášku, že je zde kněz, který slouží bohoslužbu. Rychle vše uklidil, nasadil si klobouk, zapálil cigaretu a šel otevřít. Potom v naprostém klidu nabídl vojákům, že je provede po domě, že se jedná jistě o nějaký omyl, protože zde se žádná bohoslužba nekoná. V roce 1927 byl spáchán atentát na bývalého prezidenta a podezření padlo na Michalovu rodinu, protože auto, které k atentátu bylo použito, patřilo jeho bratrovi. Začalo masové pronásledování a zatýkání. Také P. Michal byl uvězněn. Když se to dověděli skuteční atentátníci, tak se přiznali. Nepřátelé ale nedokázali knězi odpustit, že více než rok se tajně pohybuje po Mexiku, kde slouží bohoslužby. Prezident se chtěl nepohodlnému knězi pomstít. Nekonal se žádný soudní proces. Prezident připravil popravu na 23. listopad, přičemž pozval novináře, fotografy a přátele. V ten den Michal začala prudce bolet hlava. Vnímal, že se něco stane, ale prosil Boha o sílu. Pak ho přivedli ke zdi. Už viděl vojáky s puškami. Do jedné ruky si vzal kříž, do druhé růženec. Odmítl nechat si zavázat oči. Když byl dán povel ke střelbě, P. Michal stačil ještě zavolat: „Ať žije Kristus Král!“ Bylo mu 37 let. Když byl pohřben na druhý den, tak se pohřbu zúčastnilo na 20 000 lidí. V roce 1988 byl prohlášen za blahoslaveného papežem Janem Pavlem II. Svátek má 23. listopadu.