Narodil se roku 1568. Jeho narození bylo oslavováno střílením z děla, protože byl prvorozeným synem a zajišťoval tak nástupnictví v rodu Gonzaga. Tatínek si přál, aby se jeho syn stal vojákem stejně jako on. Ve čtyřech letech ho oblékne do vojenského stejnokroje a malý chlapec v nestřežené chvíli vystřelí z hákovnice.
Pocházel z prastaré šlechtické rodiny, ve které vnímal lakomství, touhu po moci, i necitlivost ke druhým. Už odmalička se rád modlil a dělal skutky pokání. Byl schopen, když to bylo potřeba, hájit katolickou víru – jeho doba byla totiž silně poznamenána učením Luthera a Kalvína. Měl výborné vzdělání, učil se latinsky a španělsky. Později se zasvětí Panně Marii, která ho věrně provází životem. Ve svých 12 letech přijal první svaté přijímání, a sice přímo od Karla Boromejského. Když se potom o tři roky později modlí před obrazem Panny Marie Dobré rady, jasně vnímá, že se má stát jezuitou. Roku 1585 potom vstupuje do noviciátu, prožívá radost a pokoj. O dva roky později skládá první řeholní sliby. Jednou se ho spolubratr při rekreaci zeptá: „Co bys dělal, kdybys věděl, že za chvíli zemřeš?“ „Hrál bych si klidně dál,“ odpoví Alois. Vždy se cítil být připraven odejít z tohoto světa. Když potom v Římě vypukne epidemie tyfu, přihlásí se jako dobrovolník. Dostává horečku a brzy poté umírá. Svatý Jan Pavel II. o něm řekl: „Milosrdný Otec dovolil Aloisovi obětovat své mládí v hrdinské službě bratrské lásky.“
Zemřel v roce 1591 v Římě. Jeho jméno se dá přeložit jako „slavný muž.“ Znázorňuje se s křížem či lilií, je patronem mládeže, studentů a žáků. Aloisova hlava odpočívá v basilice v Castiglione. Jeho další ostatky jsou uloženy v římském kostele sv. Ignáce z Loyoly v kamenné urně. Svátek má 21. června.

Bože, Tys připravil každému z nás cestu, kterou nás vedeš k sobě, Tys spojil v životě svatého Aloise podivuhodnou nevinnost s kajícností; na jeho přímluvu pomáhej i nám, a když se mu nepodobáme nevinností, veď nás k čistotě srdce cestou opravdové kajícnosti a pokání. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen. (závěrečná modlitba z breviáře)