Svatý Basil, jinak také nazývaný Veliký nebo Filosof, se narodil kolem roku 330 po Kristu na území dnešního Turecka. Pocházel ze zámožné rodiny, přičemž dědeček byl mučedníkem, babička byla sv. Makrína. Právě babičce vděčil Basil za předávání a posilování víry. Basil měl devět sourozenců, čtyři z nich byli v církevních službách. Studoval v Aténách i Cařihradě, a po návratu působil jako právník a rétor. Protože ale toužil po tichu, po samotě, vnímal, že Bůh ho volá ke klášternímu způsobu života. Proto založil klášter na pozemcích své rodiny. Ještě předtím navštívil poustevníky v Egyptě a Sýrii, aby zde získal potřebné zkušenosti k zasvěcenému životu. Sám později sepsal pravidla, tzv. basiliánskou řeholi, která je platná dodnes. Roku 364 byl vysvěcen na kněze, přičemž také zakládal útulky, nemocnice a další důležitá zařízení. Tomuto charitativnímu projektu, se začalo říkat Basiliáda. Šlo o jakési městečko pomoci potřebným, kde ale bylo například možné získat zvířata na další cestu. O šest let později se stává biskupem. Věnoval se mnoha oborům – vyznal se v lékařství, matematice, historii, byl výborným kazatelem, spisovatelem a především teologem. Díky svým znalostem potíral velký blud tehdejší doby, a sice arianismus, který popíral božství Ježíše Krista. Zemřel ve věku asi padesáti let. Okamžitě po smrti se k němu lidé obracejí s prosbou o přímluvu a o pomoc jako ke světci. Svátek má 2. ledna. Znázorňuje se nejčastěji s knihou, holubicí nebo modelem kostela.