O životě svatého Mořice mnoho nevíme. Je známo, že byl velitelem římské legie, která byla tvořena převážně křesťany pocházejícími z okolí Théb (dnešní Karnak v Egyptě). Vedle světce veleli legii také Exsuperius a Kandidus, oba též příkladní věřící a velitelé.

 

Na konci třetí a začátkem čtvrtého století, za společné vlády císařů Diokleciána a Maximiana, se druhý jmenovaný rozhodl vydat do Galie, potlačit vzpouru Bagaudů. Na potlačení této vzpoury se měla účastnit i legie pod velením svatého Mořice, která se měla se zbytkem císařovy armády sejít u Ženevského jezera.

 

Maximian se se svým vojskem utábořil na úpatí hory sv. Bernarda v údolí Rhónském u Oktodura (pozdější Martigny). Zde se rozhodl obětovat pohanským bohům, aby zajistili vítězství jeho zbraním. Spolu s obětováním měli vojáci přísahat, že budou bojovat proti vzbouřencům a také, že budou pronásledovat křesťany, kteří byli v Římské říši vydáváni za nepřátele státu a všech římských bohů. Když se svatý Mořic o tomto dozvěděl, rozhodl se pozměnit směr své cesty k Ženevskému jezeru, aby se vyhnul císařskému ležení. Na císařovy rozkazy pak údajně odpověděl: "Jsme odhodláni císaři sloužit věrně a statečně proti nepřátelům, ale nemůžeme obětovat modlám ani se podílet na pronásledování svých křesťanských bratrů a sester." Za neuposlechnutí rozkazu dal císař legii decimovat, což znamenalo podle tehdejších vojenských řádů, že každý desátý voják byl popraven. Ani to však nepřinutilo Thébskou legii ke změně svého postoje. Velitelé údajně císaři vzkázali, že se mu zavázali ke službě tělem a krví, ale že srdcem i duší náleží Bohu. A svědomitě ho budou poslouchat, pokud nepůjde o rozkazy příčící se vůli Boží. Odpovědí Maximiana bylo další decimování legie. Nakonec nechal vyvraždit celou legii. To se událo na území dnešního města St.Mořic v kantonu Wallis ve Švýcarsku patrně kolem roku 302. Legie čítala údajně více než 6000 mužů.

 

V roce 380 byly vyzvednuty ostatky těchto mučedníků a nad místem nálezu nechal walliský biskup Teodor postavit svatyni, která se stala poutním místem. Od šestého století, zde stojí klášter, jehož řeholníci přijali augustiniánskou řeholi.

 

Ostatky svatého Mořice jsou uloženy v opatství St.Maurice ve Valais, část je i v Trevíru, část  také v Turíně. Kost a meč svatého Mořice spolu s ostatky některých dalších legionářů jsou uloženy i u nás, v chrámu svatého Víta.

 

Svatý Mořic je uctíván především v Itálii, Porýní a Švýcarsku. Je patronem vojáků, zbrojířů, umývačů, barvířů, nožířů, tkalců, je vzýván jako přímluvce při nemocech uší, dně, posedlosti.

 

Nejčastěji bývá vyobrazován jako voják ve zbroji s rudým křížem nebo také na bílém koni. Někdy jako rytíř. Určitou zajímavostí při ztvárňování světce je to, že někdy je vyobrazován jako černoch, jindy jako běloch.

 

Svatému Mořici je zasvěceno mnoho kostelů a kaplí. U nás např. kostel v Olomouci nebo Kroměříži.

 

Světcovu památku si připomínáme 22.září.