Narodil se kolem roku 363 nebo 355 v Tridentu ve starořímské rodině. Jeho otec se jmenoval Theodosius, matka Maxentie. O jeho dětství a mládí toho mnoho nevíme. Snad jen to, že studoval patrně v Athénách a potom také v Římě. Tady také již ve svých dvaceti letech přijal kněžské svěcení.

 

Jako pastýř duší působil v domovském Tridentu. Po smrti zdejšího biskupa byl zvolen na jeho místo. V té době mu ještě nebylo 24 let. V biskupské službě mu byl rádcem a vzorem milánský biskup svatý Ambrož, se kterým udržoval přátelské kontakty.

 

Když začal svatý Vigilius působit v Tridentu, bylo město převážně pohanské, v okolí bujela hereze ariánismu. Pod světcovýma ruka a s pomocí Boží, se evangelium začalo šířit jak v Tridentu, tak po celém jižním Tyrolsku. Svatý Vigilius stavěl kostely, kterých byl v diecézi nedostatek, působil mezi lidmi, které obracel na cestu ke spáse. Postupně se Trident i jeho okolí stávaly křesťanskými.

 

Z Milána si přivedl tři kněze: Sisinia, Martýria a Alexandra, se kterými postavil kostel v Nonsbergu, severně od Tridentu. Všichni tři zde ale byli umučeni pohany. Vigilius vyzvedl jejich ostatky a uložil je v tridentském chrámu. Památku těchto tří mučedníků si připomínáme 29.5.

 

Se souhlasem biskupů v Brescii a Veroně působil světec jako misionář také na jejich území, kde zbudoval okolo 30 kostelů, obsadil je duchovenstvem a obrátil mnoho lidu ke křesťanství.

 

Blízko jezera Garda v údolí Rendeny zůstalo jediné místo v kraji, kde působil svatý Vigilius, které bylo převážně pohanské. Stála zde modla Saturna. Vigilius se tam vydal, sochu rozbil a naházel do řeky. Z podstavce, který zůstal na místě začal hovořil k lidu. V tu chvíli se přihnala skupina pohanů a světce s pomocí kamenů a holí ubila. Psal se rok 405. Jeho ostatky pak byly přeneseny do tridentského chrámu, který je mu zasvěcen.

 

Svatý Vigilius je uctíván jako patron diecéze tridentské a brixenské, také Bolzana. Nejčastěji bývá zobrazován  jako biskup v červeném rouchu (symbol mučednictví), někdy ve společnosti svatých Sisinia, Martýria a Alexandra, „svých“ tří kněží, kteří našli mučednickou smrt při hlásání radostné zvěsti.

 

Světcovu památku si připomínáme 26. června.