Narodil se asi v roce 135 v Malé Asii v městečku Smyrna, což je dnešní Izmir v Turecku.  Ze stejného městečka pocházel jeden z významných učitelů církve svatý Polykarp.  Svatý Irenej se stal brzy jeho žákem. Od svého učitele, moudrého a vzdělaného muže, který byl přímo žákem apoštola Jana, převzal nejen moudrost jeho nauky, ale také jeho životní postoje jako dobrota, milosrdenství, láska, odpuštění. Apoštolova slova Bůh je láska, nebyla pro svatého Ireneje ani pro svatého Polykarpa pouze jedna z vět Bible, ale prostupovala jejich jednáním, jejich celými životy.

 

Svatý Irenej studoval také řecké filozofy a jejich díla. Snažil se budovat filozofický a věroučný systém pro obhajobu křesťanské víry.

 

V roce 177 se objevuje zpráva, že světec vede poselství lyonské církve k papeži Eleutherovi, aby koordinoval postup proti herezi montanismu. V Lyonu mezitím probíhalo pronásledování křesťanů, jemuž padl za oběť i biskup Potinus. Irenej se po návratu z Říma stává jeho nástupcem.

 

V biskupském úřadu působil nejen jako horlivý pastýř, ale především jako obhájce víry proti gnostickým učením. Ve svém spisu Proti bludným naukám, sepsaným v letech 180-190, obhajuje oprávněnost církevní hierarchie, křesťanské tradice a snaží se vyvracet nejrůznější hereze. Tento spis, obsahující pět, knih byl později přeložen do syrštiny, arménštiny a dalších jazyků.

 

Za pontifikátu papeže Viktora I. /186-201?/ se v církvi rozhořel spor o datum slavení Velikonoc. Asijské církevní obce prosazovaly 14. den měsíce nísanu bez ohledu na to, na který den v kalendáři připadl. Pro západní křesťany byla vrcholným dnem Velikonoce neděle, po 14. nísanu, kdy se slaví vzkříšení Ježíše Krista – Boží Hod Velikonoční. Papež chtěl obce v Asii exkomunikovat. Svatý Irenej netrval ani tak na přesném datu, jako spíš zdůrazňoval smírné řešení sporu, usiloval o nastolení opětovné jednoty a svornosti. Historik Eusebius píše v této souvislosti o světci, že dostál svému jménu – Irenej se překládá jako mírotvůrce /eirené znamená v řečtině mír, pokoj/. Východní křesťané se nakonec přiklonili k výkladu papeže. Definitivně bylo datum Velikonoc stanoveno na koncilu v Niceji v roce 325.

 

Svatý Irenej byl také horlivým mariánským ctitelem. Zdůrazňoval význam Panny Marie v dějinách spásy.

 

Svou životní pouť dokonal zřejmě kolem roku 202 při pronásledování křesťanů v Lyonu v Galii, kde byl sťat. Jeho ostatky jsou uloženy v kostele jemu zasvěceném v Lyonu.

 

Světcovu památku si připomínáme 28. června.

 

„Irenej je především mužem víry a pastýřem. Jako dobrý pastýř má smysl pro míru, bohatství nauky a misijní zápal. Jako spisovatel sleduje dvojí cíl: hájit pravou nauku před útoky heretiků a vykládat jasně pravdy víry.“ Těmito slovy charakterizuje světce papež Benedikt XVI. při generální audienci na Svatopetrském náměstí 28.3. 2007.